(DA THABH AIR AN FHARAIDH)
Trad./český text Jan Lašťovička
Já s tebou nepojedu dopoledne na pole,
ty by si mi v kukuřici o hubičku říkal
Já s tebou nepojedu dopoledne na pole,
ty by si mi v kukuřici sukénečku svlíkal
A já nebudu tvá, já nedám to, co mám,
já nejsem taková, co se rychle vzdává.
Já s tebou nepojedu do vesnice k muzice
Ty by si mě celý večer pořád jenom hlídal
Já s tebou nepojedu do vesnice k muzice
ty by si mi při tanečku moje líčka líbal.
A já nebudu tvá, já nedám to co mám,
já nejsem taková, co se rychle vzdává.
A já nebudu tvá, já nedám to, co mám,
já nejsem taková, co každému dává.
Stávám u zahrady, jiný chlapec chodí tady,
stávám u zahrady, zdaleka mu mávám
Nevolej, nečekej, on si vzal srdce moje,
nevolej, nečekej, jinému ho dávám.
(Claire in heaven)
Manus Lunny/ český text Jan Lašťovička
Jen bloudíš světem neznámým
a hledáš lásku, sám a nesmělý
A jsi tak trochu zvláštní, vím
obrazy sbíráš, máš rád umění
Procházíš starým zámkem
s průvodcem a stručným plánkem
Na stěnách stará plátna obrazů
Jdeš chodbou dál
A pak se tvůj zrak zarazí
z té krásy tě až zamrazí
Ten portrét jméno má:
Krásná Klára
A od té chvíle nevnímáš
svět kolem sebe, vidíš jen tu tvář
Kdo je ta krásná neznámá
Tak rád bys věděl, kde ji hledat máš
Hledáš mě v kronikách a knihách
a proto se ti ztrácím v mlhách
Zatím tu čekám, až mě oslovíš
Pak pochopíš
Že ztrácíš čas tím hledáním
jsem opravdová, nejsem stín
Vidíš, vždyť jsem to já -
jsem tvá Klára
(A Mhic Iain 'Ic Sheumais)
Trad./český text Jan Lašťovička
Sláva tvých činů jde dál skotskou zemí
ifá dádl lou, ifá dádl lou,
jsi syn Jakubův a syn krásné Anny
a zástupy věrných ve tvých řadách jdou,
hú hou, fa lédl lou, hý dý síbl hou, fa lédl lou.
A já mám to štěstí, že smím stát po tvém boku
už z dětství tě znám, třicet šest dlouhých roků
U Carinish teď stojíš a zas bít jdeš se prvý
však tvá lněná blůza se barví tvou krví
A krev ze tvých ran zase skrápí tvou zemi
já držím tě pevně, jsi zpět mezi všemi
Ale šíp ze tvých prsou se vytáhnout nedá
a tvůj dech se ztrácí, tvoje tvář je tak bledá
A tváře tvých věrných ti splývají s tmou
hú hou, fa lédl lou, hý dý síbl hou, fa lédl lou.
(DHEANNAIN SUGRADH)
Trad./český text Jan Lašťovička
Od Arsufu k mořským břehům leží vojsko Saracénů
Sultán Saladin chce město ubránit za každou cenu
Proti sultánovým vojskům táhne král Richard Lví srdce
Na vlajkách znamení kříže v brnění a s mečem v ruce
Vedle něj Robert ze Sablé, mistr templářského řádu
Tři švadrony lučištníků chrání celé vojsko vzadu
Cíl je posvátný a budí odhodlání mezi všemi:
Z rukou Saracénů navždy osvobodit Svatou zemi
Je to střetnutí dvou světů, je to ještě mnohem více:
je to boj za pravou víru, boj kříže a půlměsíce
Sultán k útoku už velí: Ať psi nevěřící zhynou!
Šiky křižáků se řadí, Richard taktiku má jinou.
Ty nás ochraň, Svatý Jiří, ty nám dej své požehnání
Tvoje moudrost ať je s námi, tvoje síla ať nás chrání
Dozněl ryk bitevní vřavy, Richard zří krvavou scénu:
Vidí sedm tisíc mrtvých sultánových Saracénů
Zbytek sultánova vojska na útěk se rychle dává
Ať je chválen Všemohoucí, Nejvyššímu budiž sláva!
Ať je chválen Všemohoucí, Nejvyššímu budiž sláva!
Ať je chválen Všemohoucí!
Jenom toč se můj kolovrátku, zazpívej, svou tesknou píseň dál mi hrej
a o mém milém mi vyprávěj. Snad zpátky mi ho z dálky zavoláš.
Je to dávno, co měla jsem já milého, švarného chlapce a hodného
svůj život já bych dala za něho. A stejně tak i on mě miloval
REF: Píseň mi zazpívej, kolovrátku, dál mi hrej
a o mém milém mi vyprávěj, a zpátky mi ho z dálky zavolej!
On byl chudý, já měla jenom kolovrat, žili jsme v bídě a měli hlad
a on chtěl živobytí obstarat. A v armádě mu hojnost slibují
A tak nechal se naverbovat k vojákům, k jejich puškám, mečům a bodákům
A opustil mě i náš chudý dům.V dálce za mořem pro krále bojoval
REF: Píseň mi zazpívej, kolovrátku, dál mi hrej
a o mém milém mi vyprávěj, a zpátky mi ho z dálky zavolej!
Tenkrát od Flander mi napsal naposled: Má lásko, čekáš už sedm let
Však dá-li Bůh, já se vracím zpět. Už za týden má služba vyprší
Od té chvíle už nikdy se mi neozval. Prý za krále svůj život dal,
a na mě stále vzpomínal. Jenom jeho žold mi posel doručil
REF: Píseň mi zazpívej, kolovrátku, dál mi hrej
a o mém milém mi vyprávěj, a zpátky mi ho z dálky zavolej!
V dlouhých nocích stále se mi o něm zdá, že se vrátí a řekne: Jsem to já
teď jsem navždy tvůj a ty navždy má. Už nic nám naši lásku neruší
Kéž bych mohla tak vrátit všechen čas, a zlatem zbarvit svůj šedý vlas
Kéž milý můj by byl u mě zas. Pak nikdy už by nesměl odejít
(Knickers Of Corduroy)
Trad./ český text Jan Lašťovička
Můj František je námořník a každé moře zná
Jeho námořnická vesta už je pěkně odraná
I když není žádný krasavec, jen jedno oko má
Tak já jsem do něj stejně pořád zamilovaná
Má klobouk s liščím ohonem a černé střevíce
A námořnický kompas, ten si cení nejvíce
Ten dal mu jeho kapitán, že tak statečný byl
a před záhubou ve vlnách ho jednou zachránil.
Letos v dubnu odplul na moře, zatím se nevrátil
Tak trochu už se obávám, jestli se neztratil
Nebo jestli někde v přístavu si jinou nenašel
A v jejím sladkém náručí už na mně zapomněl
Dnes ráno přišel dopis, prý ať na něj nečekám
že se zpátky ke mně nevrátí a že teď není sám
Že si našel dívku v Glasgow a s ní se ožení.
Mám já to ale smůlu, to je prostě k zbláznění.
(Thairis air a ghleann)
Calum MacDonald, Rory MacDonald/český text Jan Lašťovička
Když zpátky hledím
na život svůj
tak nemám důvod k výčitkám
Na prašných cestách své stopy poznávám
od zrození do věků
až k věčným dnům
za hranicí všech lidských snů
Jsi blízko nás
odpouštíš nám,
nám nevděčným.
Proud lásky smývá
i každý náš hřích.
Uzdravíš nás.
Přicházíš k nám
do pustých míst
vodíš nás z pouští k pastvinám
Neodmítáš žádného z nás
nesoudíš nás
Jenom světlem svým
každý stín rozptýlíš