(The Coast of High Barbary)
anglická lidová/Jan Lašťovička
„Dvacet stupňů levobok a držte jižní směr!“
Máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
“Snad uvidíme Afriku už zítra navečer“
Náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.
„Vidím loď, velkou loď!“, křičí hlídka z ráhnoví
když galéra se na obzoru v dálce objeví
„Jsi pirát, jsi lupič, nebo válečná loď snad?
Žádnou vlajku nemáš, jak tě máme uvítat?“
„To ne, piráti nejsme, my jsme loď obchodní,
do Liverpoolu plujeme už pětadvacet dní“.
Tak spustili jsme člun, on ve vlnách už je
„Vemte naší poštu domů do rodné Anglie!“
Však náhle vzduchem zahřměly dvě salvy z jejich děl
a černý prapor pirátů na stěžeň vyletěl
Jejich útok byl tak rychlý, že všechny překvapil
Ale pak náš výstřel z děla jim stěžeň ustřelil
„Slitování mějte!“ ty krysy křičely
Tak dali jsme jim milost – ke dnu je poslali
S piráty jsme se rvali, bili se dvojnásob
Loď byla jejich rakví a moře jejich hrob.
V hlubinách teď tvá loď dřímá
Ve vlnách tvůj přízrak hledám
Ztrácím sílu žít
Lásko má vzdálená
zmítaná ve zrádných vlnách
když tě nemám, ztrácím sílu žít
Chladný písek je tvůj polštář
lůžko své máš v mořských řasách
Ztrácím sílu žít
Lásko má vzdálená
zmítaná ve zrádných vlnách
šla bych s tebou, ztrácím sílu žít
Probouzím se před svítáním
slané slzy na svých tvářích
Ztrácím sílu žít
Lásko má vzdálená
zmítaná ve zrádných vlnách
počkej na mě, ztrácím sílu žít
(Mary and the Soldier)
skotská lidová/Jan Lašťovička
Bylo vlahé ráno, krásný máj a na náměstí muzika hrála
A tak Markétka nedočkavá vyšla ven, chvíli před náměstím stála.
Všude vlajky, šátky, zpěv a smích, dudy za zvuku bubnů vířících
Mladí vojáci kráčejí v ulicích. Krásná Markétka se na ně jen smála.
Chvíli pátrala v řadách vojáků po tom vysokém co se jí tak líbil.
Co s ní večer v pátek tancoval a že přijde znovu Markétce slíbil.
Pak ho zahlédla, jak tam v hloučku stál. Jak jí spatřil, hned z dálky jí zamával.
A už před Markétkou s růží stál. Krásná Markétka se na něho smála.
Smutnou zprávu ti Markétko přináším, dneska poslední večer nám zbývá.
Zítra ráno náš regiment odjíždí, služba vojáka nelehká bývá.
Ach můj milý, to vážně se nesmí stát, nesmíš odejít sám jestli máš mě rád.
Chci jít s tebou, za tebe se toužím vdát. Zůstat navždy tvojí jedinou láskou.
Milá Markétko, I když mám tě moc rád, tohle nemůžu po tobě žádat.
Voják musí jít kam mu rozkážou, v cizích zemích bys musela strádat.
Kdybych v bojích pad’, což se může stát, zrádnou kulkou či francouzskou šavlí snad.
Cožpak chtěla bys vidět mě umírat a pak opuštěná za mořem zůstat?
Nemám žádný strach, když mě objímáš, půjdu s tebou i do neznámé dálky.
Bůh nám požehná, jestli máš mě rád i když povedou nás doprostřed války.
Jestli Markétko se mnou chceš odejít, budu šťastný, že za ženu můžu tě mít.
Na všech cestách tě chránit a s tebou být, dej mi ruku půjdem spolu, má lásko.
(Cape Breton Song)
Trad./český text Jan Lašťovička
Moře mám ráda, když neklidné vstává
vždycky novou píseň mi do uší hrává
Kapky jako perly mi do vlasů sází
vlna za vlnou slaný déšť na mě hází
Ráda tu na pobřeží stávám, vlny běží
ráda sem sama chodím, síla do mě vchází
Ráda tu na pobřeží stávám, vlny běží
ráda sem sama chodím, když mi něco schází
Oheň mám ráda, když proniká nocí
léčí mé rány svou kouzelnou mocí
Oheň mám ráda, když do noci praská
a já mu naslouchám, on je má žhavá láska
Ráda u ohně sedám, v žáru sílu hledám
ráda se do plamenů dívám hodně zblízka
Ráda u ohně sedám, v žáru sílu hledám
sem sama chodím, když už se mi stýská
Tebe mám ráda, když obloha se stmívá
tehdy tvá láska sto příchutí mívá
Jako oheň horká a jak příboj dravá
mým tělem proniká jako žár, jako láva
Ráda tu s tebou sedám, tvoji ruku hledám
ráda si pro sebe ty okamžiky střádám
Ráda tu s tebou sedám, potmě tvou ruku hledám
Když odcházíš, tak nerada ti mávám
(Victimae Paschali)
autorem je pravděpodobně Wipo z Burgundy († 1048)
český text Jan Lašťovička
Za oběť Veliké noci
Bohu chválu vzdávejme
Pastýř zachránil ovce
chvalme Syna i Otce
i Ducha svatého
seslaného
Smrt a život k naší spáse
střetly se tu v zápase
Beránek z mrtvých vstal
a vládne dál
Marie k hrobu běží, tam pruhy plátna leží
kámen z hrobu odvalený
a Kristus sám ve slávě vzkříšený
Andělé kolem stojí a všechno dosvědčují:
Vstal Kristus, naše naděje
on před vámi jde do Galileje
Vstal jest Kristus naše spása, pro nás umučený
Smiluj se nad námi, Králi vítězný
Amen
Aleluja
(Buain na Choirce)
Trad./český text Jan Lašťovička
Za vesnicí u potoka stojí v cestě Boží muka
Žádný mi neuvěří
Před oltářem svíčky hoří, svátek má svatý Jiří.
A ta cesta do kopečka, šla po ní krásná Anička
Žádný mi neuvěří
Odháněj nám svatý Jiří zlé síly ode dveří.
Kam Aničko kam tak spěcháš, proč se vůkol všeho lekáš
A já spěchám do lesíčka, natrhám tam jetelíčka
V lese dítě porodila, pod černou zem zahrabala
Když se k Božím mukám blíží divná bázeň duši tíží
Rudou krví západ hoří a od kříže hlas hovoří:
„Cos Aničko udělala, ty jsi své dítě zabila!“
Běží strání jak šílená, od hloží je zkrvavená
Kde starý mlýn stával kdysi, tam Anička z trámu visí